Nádrže, přívod vody a čerpadlo

Postupujme popořadě. Nejdříve musíme vodu dostat do karavanu. Kromě běhání s přenosnou nádobou, neboli s kanystrem máme možnost zabudovat pevnou nádrž zpravidla pod sedadlo, nebo podlahu. Montáž pod podlahu se zpravidla provádí u obytných automobilů.

Nádrž

vybíráme samozřejmě podle rozměrů. Počítáme s místem pro přívod vody a hadice pro čerpání. Místo vybíráme tak, abychom nenarušili vyvážení karavanu. To znamená, pokud nebudeme muset, vyhneme se přednímu a zadnímu okraji.Jednou jsem měl v jednoosém sedmimetrovém karavanu nádrž na 45 litrů vzadu, a to byste nevěřili, jak to se mnou za jízdy cvičilo. Bylo to jedno obrovské čtyřicetikilové závaží. Ideální místo je co nejblíže uprostřed před osou nebo za osou, podle toho, jak máme zatížené závěsné zařízení. Nádrž zajistíme proti pohybu, uvnitř karavanu jen dorazy, pro venkovní montáž můžeme použít montážní pásy. Jsou to snadno regulovatelné ocelové pásy opatřené plastovým potahem v kompletní montážní sadě.

Přívod vody

má také více variant. První je připojení tlakové vody. Provádí se buď pomocí tlakového omezovače, který může být v podobě přívodní skříňky vestavěn do stěny karavanu i s půlcoulovou rychlospojkou Gardena, nebo hladinového ventilu na podobném principu, jako je běžný WC splachovač. Možná je i kombinace obojího. Další řešení je venkovní vstup obdobně jako nalévací hrdlo palivové nádrže. Typů vstupů je celá řada, od běžných bajonetů se zámkem nebo bez, po různé modernizované varianty kulatých i hranatých tvarů. Spojení nádrže a hrdla je flexibilní hadicí 40mm, ke které nepotřebujeme kolena ani jiné fitinky. Pro připojení hadice k nádrži jsou i vstupní hrdla. Nezapomeneme na odvětrání vstupu, aby měl vzduch v nádrži možnost cirkulovat podle toho, jakým směrem proudí voda. Veškeré rozvody můžeme omotat vyhřívacím pásem, což má význam hlavně pro zimní kempink.

Čerpadlo

je ponorné nebo tlakové. Ponorné čerpadlo se do nádrže umisťuje pomocí vodní i elektrické průchodky. Vodní průchodka je plastová fitinka, kterou přišroubujeme do vyvrtaného otvoru. Zevnitř navlékneme hadici s čerpadlem, její délka musí být vyladěna tak, aby se čerpadlo nedotýkalo dna nádrže. Zvenku navlékneme hadici, která vede přímo do ventilu, bojleru, nebo do rozdělovníku. Elektrická průchodka je obyčejný gumový kroužek s vnějším průměrem k vyvrtání a vnitřním přesně podle průměru přívodního kabelu. Čerpadlo může být opatřeno vestavěným, nebo dodatečným zpětným ventilem. Zpětnými ventily opatřujeme systém napojený na více čerpadel, zabráníme tím vracení vody do nádrží. Ponorné čerpadlo se může dovybavit ventilem s tlakovým spínačem, takže používáte systém, jako s tlakovým čerpadlem. Tlakové čerpadlo spíná automaticky při poklesu tlaku ve vodním systému. Odpadá tím propojování elektrického rozvodu. Tlakové čerpadlo se automaticky spíná i při použití venkovní sprchy. Bývá zpravidla samonasávací, to znamená, že umí samo nasát vodu, i když je umístěno výše, než je hladina v nádrži. Přesto při montáži tlakového čerpadla vybíráme místo na podlaze vedle nádrže. Tlakové čerpadlo vybíráme podle výkonu usměrňovače, nebo naopak. Usměrňovač, neb oli transformátor volíme podle potřeb čerpadla, případně dalších spotřebičů. Tlaková čerpadla musí být vybavena expansní nádobou k vyrovnání tlaku. Tím zabráníme sepnutí čerpadla při každém odkápnutí ventilu. Čerpadla se dělí podle průtoku. Pro umyvadlo a dřez stačí 10litrů za minutu, na sprchu a WC 15 litrů za minutu. Při výběru počítáme s tím, že vodu zpravidla musíme nosit a čím silnější čerpadlo, tím častěji pro vodu běháme.